Můj životopis
1980 - Narodil jsem se svým rodičům a hned jsem mezi své hlavní zájmy zařadil jídlo a spánek. Vydržely mi dosud.1984 - Začal jsem jezdit na kole. Zprvu jsem měl balanční kolečka, ale celkem často se mi povedlo je ulomit. Až se tatínek rozhodl že už je nepřivaří a mě nezbylo než se naučit jezdit bez nich.
1987 - V den mých sedmých narozenin jsem si poprvé, a bohužel i naposledy, v životě myslel, že jsem velký a nic už mě nemůže překvapit.
1989 - Přišla revoluce a najednou se všechno smělo. Vzbouřil jsem se, že mě už nikdy babička nebude stříhat podle kastrolu a nechal jsem si narůst dlouhé vlasy.
1990 - K desátým narozeninám jsem dostal skejt (skateboard). Těm dnešním se moc nepodobal ale jezdil mnohem líp než ten co měl Dan odnaproti. O týden později jsem si na něm vyrazil zub.
1991 - Zjišťuji, že mě zajímají dívky. Přemýšlím co dělat abych zajímal já je. Rozhodl jsem se, že se naučím hrát na kytaru. Všichni mě radí ať toho nechám že jsem beznadějný případ. Neposlechl jsem je.
1992 - K dvanáctým narozeninám jsem dostal první pořádné kolo - Favorita. Žádný zajímavý úraz se k němu zatím naštěstí neváže. I přesto, že jsem na něm dojel docela daleko. Rozhodně dál než na skejtu. Byl jsem na něm postupně ve všech státech sousedících s naší malou republikou.
1994 - Poprvé od revoluce se nechávám ostříhat. Tedy zastříhnout konečky.
1995 - Jsem přihlášen do tanečních na Žofín. Nejprve jsem z toho měl strach ale nakonec jsem byl nadšen. Spousta dívek a dokonce se na ně smělo šahat.
1996 - Zjišťuji, že jedniný dostatečně důstojný nástroj je kontrabas. Nikdo pro mě nemá pochopení. Abych všechny přesvědčil, že to myslím vážně, zkouším hrát na mandolínu a na housle.
1997 - Koupil jsem si kontrabas a rodiče mě hned vyhodili z baráku. Stěhuji se k babičce a dědovi. Sluch jim už moc neslouží, tak jim kontrabas nevadí. Ač jsem ještě neuměl hrát, hned jsem začal v country kapele.
1999 - První maturita. Ukázalo se, že stres který na nás učitelé celou střední školu přenášeli, byl zbytečný a že k odmaturování až tak moc vědomostí potřeba není.
2000 - V Kraslicích jsem prozradil, že hraju na kontrabas a hned se o mě začaly přetahovat všechna místní tělesa. Nakonec jsem hrál ve školní dechovce. Dokonce jsme s ní vyrazili na pěveckou soutěž, kde jsme zahráli tři instrumentálky a získali jsme mimořádnou cenu za hudební výkon. V létě jsem se byl podívat na zatmění slunce v Rakousku.
2001 - Druhá maturita. Svým zkušeným klidem a převahou vědomostí jsem dva roky stresoval učitele abych si ověřil, že k maturitě opravdu moc vědomostí potřeba není.
2002 - Snažil jsem se pomoci při povodních. Nejprve jsem naléval polévku evakuantům a odklízel bahno ale pak jsem zjistil, že je to nejlepší ve skladu humanitární pomoci na Strahovských kolejích.
2003 - Pořídil jsem si svůj první počítač. Pentium 266MHz, 128 MB RAM. Věděl jsem, že nejlepší operační systém je Linux a začala moje strastiplná cesta k němu.
2004 - Přemýšlím o nezávislém zdroji příjmů. Nezbývá mi než pracovat. Prodávám kytary a digitální piána.
2005 - Koupil jsem si svůj první digitální foťák.
2006 - Objevuji stereofoťák po strejdovi a s ním i kouzlo stereofotografie.
2007 - Ze dvou japonských polotovarů jsem sestrojil digitální stereofoťák.
2008 - Ve vetešnictví nedaleko muzea jsem zakoupil ukulele, odteď je to můj hlavní nástroj.
2009 - Vracím se do dětství, začal jsem jezdit na koloběžce.
2010 - S folklórním souborem Nisanka z Jablonce nad Nisou jsem odehrál jihoamerické turné. Díky tomu je jedna moje stereofotografie v Batayporá.
2011 - Začal jsem hrát s Originálním Pražským Synkopickým Orchestrem.